Těšíte se Listování? Věděl jste už dřív, oč v Listování běží, nebo jste se o něm dozvěděl až teď? setkal jste se někdy s podobným projektem?

Těším se moc. Ten nápad mne šíleně nadchl a potěšil. Divadlo mne vždy lákalo a teď jsem zvědav, jak to kolegové zinscenují. Premiéra pro diváky bude současně premiérou i pro mne a mou první a zároveň také generální zkouškou, protože se den před premiérou vracím z Chicaga. Bude to i má premiéra s celým listováním.

Máte oblíbenou knihu nebo autora?

Mám. Mám jich ale šíleně moc. Zrovna teď jich čtu několik desítek najednou.

Váš knižní debut nese název Ekonomie dobra a zla. V čem je vlastně ta úzkásouvislost mezi etikou a ekonomií?Člověk by tyto dvě oblasti na první pohled nejspíš úplně nepropojil...

Naopak v ekonomii jde o dobro a o zlo. Můžeme se bavit o užitku, o inflaci, HDP, zisku a já nevím ještě o čem, ale ve skutečnosti nám jde o to, zda jeto pro nás nebo pro ekonomiku či společnost dobré či zlé. Ekonomie se těchto termínů sice bojí, ale stejně se jim nevyhne.

V čem je podle Vás Vaše kniha zajímavá pro lidi, kteří se v oblasti ekonomie až tak neorientují?

Ta kniha si nakonec našla cestu k běžným čtenářům, snad tím, že jsem sesnažil psát normálním jazykem a vyhýbat se oborové idiosynkratické terminologii. Také často používám propojování s jinými obory, které jsou lidem často bližší. Pokusil jsem se o trošku jiné pojetí ekonomie, než na jaké jsmejsme zvyklí.

Říkáte, že jediným lékem na krizi je, aby si lidé konečně uvědomili, že jsou součástí vůbec nejbohatší civilizace v celé historii lidstva a že by se vesvém samozřejmém konzumním stylu života měli uskromnit. Věříte, že je takový"obrat" v dnešní společnosti vůbec možný? Nejsou dnes lidé příliš hnáni zatím mít víc a víc aniž by si uvědomovali, že už dávno "mají dost"? Je tojako roztočené kolo nenasytnosti, které neumíme zastavit, jak z takovéhokola vlastně ven? A jde to ještě vůbec?

Není to lék na krizi, ale ta naše závislost na růstu už je trochu trapná. Kdypak řekneme dost, stačí? A teď nemluvím k nám jako Čechům a Moravanům,ale k naší západní civilizaci jako takové. Prostě "dost" je stále zahorizontem a chováme se jako ten hloupej Honza, co hledá poklad na konciduhy a ta duha se mu neustále vzdaluje. Ten poklad je spokojenost a ta duhaje bohatství. Jenže na konci bohatství navíc žádný poklad není.

Často propojujete ekonomii s jinými společenskovědními obory, jakými jsounapříklad sociologie, filosofie, či teologie, proč jste se rozhodl zabývatse hlouběji právě ekonomií? Nelákalo Vás někdy zaměřit se spíše na jiné (výše zmíněné ) disciplíny?

Láká mne to dodnes a proto se o tuto fúzi pokouším. Ty obory si na jisté hlubší hladině nejsou zas tak vzdálené, jak se zdá, v poslední době se snažím ekonomii spojovat i s mytologií a to vše s moderními mýty, tedy zejména a filmy. Teď zrovna jsem psal do Hospodářských novin článek o hororech, strachu z duchů a ekonomii. Ekonomii dělám profesionálně a ostatní obory si čtu po večerech nebo debatuji s lidmi, kteří se v nich vyznají. Hranice lidské zvědavosti jsou holt širší než je naše odbornost. A to je dobře. Vidím v tom celkem trend do budoucna. To oddělení věd, ten nesofistikovaný "odborný jazyk" to nám byl čert dlužen.

Jak jste reagoval, když jste se dozvěděl o nabídce pracovat ve 24 letech pro prezidenta Havla? Překvapilo Vás to?

Nejdřív sem to celé nepochopil a skoro odmítl. To už je celkem otřepaná historka : volal mi pan Fischer (hlavní Havlův poradce a můj budoucí nadřízený) , zda bych nechtěl k nim do kanceláře (prezidenta republiky) a já v domnění, že mi volají z (cestovní) kanceláře Fischer, to nejprve odmítl... naštěstí se to všechno vysvětlilo.

Kdy a kam jste naposled vyrazil na kole?

Naposledy jsem si vyrazil na podzim z Hrádečku a dojel jsem do Mlékojed, na koncert kapely Milo, který jsem si nemohl nechat ujít, ani ujet. Najel jsem přes 140 km, byl to úžasný zážitek. Musím to dělat častěji. Byl také krásný den a vyšlo počasí a koncert to celé pěkně završil.