Maminka mi kdysi v době železné opony vyprávěla o jedné pratetičce, která žila před druhou světovou válkou v Bratislavě a jezdila tramvají na oběd ke své přítelkyni – ta ovšem bydlela ve Vídni. V době železné opony to znělo jako nesplnitelný sen, pohádka. A dnes už je to zase normální.
Evropu nedělí železná opona. Jakkoli i dnes existují v Evropě rozdíly – mezi severem a jihem (v životním stylu), mezi starými a novými členskými zeměmi (v životní úrovni) –, k cestování po Evropě už zase potřebujeme jen čas a peníze.
Čtenáři, kteří otevírají tuto knížku, nepotřebují dokonce ani peníze. Zveme vás na návštěvu pětadvaceti rodin, které žijí v pětadvaceti zemích Evropské unie. Jsou to skutečné rodiny, ale ne vždy jsou to rodiny typické.
Jak poznáte při čtení této knížky, v současné Evropě je těžké hledat typické, standardní věci, i když to na první pohled zní paradoxně. Nakupujeme ve stejných supermarketech, jezdíme stejnými auty, nosíme stejné oblečení...
Přesto máme (přinejmenším ve srovnání se všemi ostatními světadíly) velkou svobodu volby. Nemusíme se bát hladu, bídy ani přírodních katastrof, ve většině evropských zemí se nemusíme bát ani válek, a hlavně máme svobodu. Můžeme si svobodně zvolit životní styl: jestli budeme hodně pracovat a hodně vydělávat, jestli se budeme věnovat především rodině a tomu, co nás baví, jestli budeme vychovávat děti přísně nebo volně, ve státních školách nebo církevních... Hlavním znamením Evropy je svoboda (i když při naříkání na bruselskou byrokracii to vždycky tak nevypadá), a svoboda a typičnost nejdou moc dohromady.
Rodiny, které vás zvou na návštěvu, ovšem něco společného přece jen mají: patří ke střední třídě (jakkoliv se tím v různých zemích rozumí různé věci, prostě nejsou to milionáři ani nezaměstnaní), rodiče jsou ve středním věku (mladším nebo starším), mají děti (v různém věku)... Všechny rodiny, které v této knížce vystupují, jste viděli (nebo mohli vidět) v pořadu České televize U nás v Evropě.
Rodiny z naší knížky mají společné i to, že všechny vás zvou na oběd nebo na večeři. Recepty na jídla z jednotlivých zemí jsou důležitou součástí této knížky. Ale zase: nejsou to vždy „typická národní jídla„ – jsou to jídla, která uvařilo dvacet pět evropských žen (a mužů) a která si můžete uvařit i vy, čtenáři této knížky.
