Projekt LiStOVáNí slavil v listopadu desáté narozeniny, do Českých Budějovic proto přijel v pátek Lukáš Hejlík a společně se svými čtyřmi věrnými – Věrou Hollou, Pavlem Oubramem, Alanem Novotným a Lenkou Janíkovou – uspořádal oslavu. Před hledištěm Malého divadla, nacpaným k prasknutí, předváděli déle než dvě hodiny své nejvydařenější kousky, pouštěli z videozáznamu blahopřání a oslavné ódy, „dokumenty" z cest i z výroby, statistiky i vlastní reklamy. A nakonec se tancovalo a nechyběl ani dort. Pěkná bilance desetileté existence to byla, zábavná, jen co je pravda.

A co že to vlastně je, to LiStOVáNí ? Něco jako Nedělní chvilka poezie nebo literární čtení, při němž předčítačům může jejich styl závidět

i úspěšný uspávač hadů? Ale, kdeže. LiStOVáNí má ke škrobenosti daleko a ze vznešenosti literatury a jejích herojů, totiž autorů, si mnoho nedělá. Pro svůj typický formát, tedy jakési hodinové průlety knihou ve formě dramatické, si vybírá taková díla a autory, kteří snesou recesi a neformálnost.

A někdy jsou i ochotní se představení sami zúčastnit a dokázat tak, že literát je osoba z masa a kostí, které humor není cizí. Za deset let trvání tak učinili i nositelé zvučných jmen – třeba Tomáš Sedláček, Robert Fulghum či C. D. Payne by mohli vyprávět, jak jejich díla dokázal tým LiStOVáNí zdatně převést do divadelní podoby.

Večírek s kamarády

Nikdo ze slavných pánů spisovatelů sice tentokrát do Českých Budějovic nepřijel, ale zas tak moc to nevadilo. Uvolněnost, pohoda a samozřejmost, s nimiž vystupovali herci, se rychle přelily i mezi diváky, kteří se nonšalantně povznesli nad pozdní začátek

i – taktně řečeno – nižší komfort v hledišti. Scénické čtení brzy připomínalo víc než cokoliv jiného večírek s kamarády.

I obvykle zařezaní Budějčáci reagovali živě a spontánně, dokonce občas žoviálně komentovali situaci, a to, světe div se, i bez vyzvání. V příjemné atmosféře, která v Malém divadle panovala, dokázalo pobavit i nějaké to přeřeknutí či výpadek textu a zdárně dopadla i tipovací soutěž, která ve většině případů končívá spíše trapně.

Je milé, že tenhle unikát se zrodil právě v Českých Budějovicích, kam spolužáky z Vyšší odborné školy herecké a vášnivé čtenáře Lukáše Hejlíka, Věru Hollou a Pavla Oubrama vyvrhl před deseti lety trh práce. Původně spíš přátelská záležitost se sice od té doby sice rozšířila o brněnské herce, zprofesionalizovala se a vyrazila do světa, ale na lehkosti a svěžesti jí to neubralo.

LiStOVáNí prostě nebere knížky jako majetek salónních intelektuálů, ale jako samozřejmost a zdroj potěšení pro každého. A nikdo se za to nemusí stydět, ani krasavec ze seriálu nebo soutěžící z X-factoru. Číst se prostě může ledascos a dramatizovat? Úplně všechno – telefonní seznam nevyjímaje. Tak tomuhle se říká správně pojatá popularizace knih ve společnosti, přátelé. Živijó!

JITKA RAUCHOVÁ
Autorka je kulturní historička