Vyrážíte na turné s thrillerem amerického spisovatele Dana Browna – Inferno. To není v LiStOVáNí právě běžně zpracovávaný žánr... Nápad 'zlistovat' tuto knihu přišel odkud?

Byla to vlastně nabídka, která se nedala odmítnout. LiStOVáNí se současně nejslavnějším autorem na světě (PS: Promiň, Usaine Bolte). I když přiznávám, že žánr historický thriller není pro naše 50ti minutové představení ideální. Na druhou stranu Inferno je na rozdíl od Šifry mistra Leonarda nebo Andělů a démonů naprosto ideální. Navíc nese velmi zajímavou myšlenku přelidnění, které má nastat kolem roku 2050. Moc se těším na setkání s mistrem v Praze, ale i na celé turné po 30 českých městech s podepsaným Infernem.

Jak dlouho probíhá úprava takové, skoro pětisetstránkové, knihy?

Ano, to bude jádro pudla, dobrá úprava. Už jsme se do toho pustili společně s Pavlem Oubramem, který se se mnou v roli Roberta Langdona bude alternovat, jakkoliv pojedu vesměs celé turné, ať už hrát budu nebo ne. Inferno má možná kolem jednoho miliónu znaků (včetně mezer), naše úprava musí mít cca 25.000 a přitom nesmíte mít pocit, že tam něco chybí.

A jak je to s městy? Podle čeho vybíráte, kam s kterou knihou dorazíte?

Odpovídám na zájem měst a daných institucí, divadel, knihoven, kaváren a často i samotných jednotlivců. Mám vždycky zájem tam s LiStOVáNím přijet a hlavně se i vrátit. Pak má náš seriál smysl.

Podle jakých kritérií vybíráte knihy pro svá scénická čtení?

Za těch 10 let, co s tímto projektem brázdíme po luzích a hájích Čech, Moravy, ale i Vysočiny, se nám vyplatilo především neopakovat se. A tak přijímáme výzvy a zkoušíme experimentovat žánrově a zároveň reflektovat i to, co se dostává na knižní pulty. Však kuchařské knihy vycházejí hojně, stejně jako sportovní životopisy. Ba přímo trhají žebříčky bestsellerů. A tak jsme v LiStOVáNí vařili nebo hráli po boku právě Usaina Bolta..). Ale samozřejmě uvádíme romány, povídky, prózu především. Nicméně nechceme se divákům, zvláště na našich stálých scénách opakovat. A moc se těším z toho, že se LiStOVáNí dostává i do nových měst a to natolik, že se do nich vracíme. Fungujeme totiž jako seriál, lidé se těší na to, s čím přijdeme. A to je také důvod, proč se neopakovat. A tak měníme žánry, styly i obsazení. Pořád ale zůstáváme živými, vtipnými a troufám si říct sexy prezentátory knih. Nejde o usedlou akademickou záležitost.

Velkým úspěchem bylo také scénické nastudování knihy ekonoma Tomáše Sedláčka Ekonomie Dobra a zla, tedy z knihy z kategorie non-fiction. Přinesla i vám osobně o hodně větší pochopení a vhled do světa, ve kterém žijete?

Ano, Tomášova Ekonomie je přesně to žánrové vychýlení, ale i reflexe toho, co je u nás velmi aktuální. Sedláček je borec a já ho obdivuju, že do toho s námi šel a nechal ze své knihy udělat takový akční kabaret. Ano, hráli jsme jeho knihu téměř 200x, dostali se s ní na Novou scénu Národního divadla v Praze a mnohokrát s anglickou verzí i do zahraničí. A máte pravdu, mám Tomáše v hlavě a velmi často i v ústech. A tak, když někdy láteřím na to, co je pro Čechy důležité a za co jsou bohužel schopni utrácet peníze, jakkoliv si stěžují na to, že jich nemají dost, musím se někdy zastavit a říct si: Sakra, jsem to ještě já nebo už Sedláček..).

Jak se liší vaše představení od fanzinového čtení oblíbených pasáží z knihy?

Uvidíte plnohodnotné představení, úprava představí vždy celou knihu, má to hlavu, patu, ale i tělo. Doprovází nás muzika, kostýmy, jen máme v ruce stále knihu, čímž jasně dokazujeme, že čtení dneska ještě není mrtvá věc. Nejedná se o předčítání za stolem nějakých úryvků. Ne, je to opravdu svěží akční 3D podívaná..). Přijďte se podívat!

Není ovšem naše doba už opravdu zvrhlá v tom, že musí vymýšlet „obezličky" na to, aby mladí lidé četli? Četba, to přece bývalo jedno z největších potěšení předchozích generací.

Ano, jako bych už slyšel námitku dnešních teenagerů – nebyly počítače, televize, mobily, nedalo se jen tak tupě zírat. Co vám na tom připadá tak zlé. Objedeme s LiStOVáNím až 180 českých měst ročně, hrajeme pro úplně všechny věkové kategorie. Děti od 3.-4. třídy do knihoven chodí, čtou. To, že teenageři preferují obrazovky a elektronickou zábavu, to je prostě logické. Mají svůj svět, své chápání a pak se ke knize buď vrátí nebo ne. A ano, ten technický posun vše opravdu velmi zrychluje, to si my, kteří to v mládí nezažili, nedokážeme představit a někdy jim to tedy až zbytečně vyčítáme. A že se nám dorostencům po školách daří dokázat, že čtení dnes uprostřed tohoto akčního guláše, který se kolem nich rozlévá, není nuda, mrtvá věc a očividná pruda, to je myslím skvělé. Na knihu, kterou ve škole zahrajeme, je pak třeba v knihovně roční rezervace. Nezapomínejte, že i elektronika útočí v reklamách, štěstí lidé dneska cítí ve vlastnictví věcí, a tak i my prostě trochu děláme reklamu čtení a čtenářství.

Je to hodně odlišné, připravovat se na představení, seriálové a divadelní role? Zvládáte v pohodě své přeměny z hvězdy soap opery, sexy doktora televizního seriálu a herce přibližujícího zajímavou knihu?

Já mám rád tyhle změny. Nevadí mi ani moderování poměrně primitivních tiskových konferencí. Ba naopak, čerpám z jednoho do druhého. Ale samozřejmě, LiStOVáNí je moje dítě, můj dobrý nápad, mé poslání, díky kterému možná budeme i v učebnicích..). Každý ze světových autorů, kteří nás kdy doprovázeli (Robert Fulghum, Stephen Clarke, Mariusz Szczygiel, Timur Vermes a věřím, že to potvrdí i slavný Dan Brown), byl překvapený, jak živý a záslužný je to projekt, že něco podobného ve své zemi nemají.

Velmi často míříte se svým vystoupením právě ještě do dalšího města. Neošidíte tím své návštěvníky? Nebude setkání moc krátké?

Ne! Tak funguje LiStOVáNí, abychom vůbec mohli v nějakém městě vystoupit, musíme hrát ten večer ještě jednou nebo dvakrát. I v tak krátkém čase věřím, že to bude milé setkání, nejen s knihou, ale i osobně. Pak s diváky mluvíme i u prodeje knih a tak. Někdy pak pravda ujíždíme kvůli rychlému přejezdu jak zloději..).

Z projektu je patrné, že rád čtete. Kde si nejčastěji čtete? Máte přitom nějaké rituály?

Jo, mám! Je to intimní, ale nejraději na záchodě - to znamená, že mám rozečteny vždy 4 knihy - jsou to toalety na chalupě, v pražském bytě, v ateliéru při natáčení Ordinace a pak jednu putovní knihu na všech hotelových záchodech na turné.

Vaše představení bývají často i velmi vtipná. Kolik vtipu si dovolíte konkrétně v případě Inferna? Půjde to vůbec?

Uvidíme, humorem Brown šetří, ale věřím, že i v tak napínavých situacích něco vymyslíme. Bude to prostě pekelné! Přijďte se přesvědčit.

Veronika Fašínová, LiStOVáNí.cz