Rozhovor s Michalem Kašpárkem
Michal Kašpárek je šéfredaktorem webu Finmag a autorem zatím jedné knihy, novely Hry bez hranic. Než ji v září 2018 vydal, vystudoval žurnalistiku a teorii audiovizuálních médií na Masarykově univerzitě a psal mimo jiné pro Reportér a Radio Wave. Dodnes píše tištěné i online komentáře, rozhovory a recenze knih a filmů.
Michale, čemu se obvykle věnuješ? Co tě baví?
Baví mě: 1. Usrkávat ve vlaku pivo a mlčky koukat z okna. 2. Procházet obskurní diskusní fóra a wikipedická hesla, druhou stránku výsledků hledání na Googlu, publikace, které si přede mnou v knihovně nikdo nepůjčil, letové řády ČSA apod. 3. Seznamovat své děti s hudbou 70. let.
Co tě vedlo k napsání knihy Hry bez hranic? Co sis od takto uceleného příběhu sliboval?
Sliboval jsem si meditativní usebrání, ve kterém sobě i čtenářům najdu odpověď na kantovskou otázku "Co mám dělat?" - Vyšla z toho kniha, u které se lidi smějí. Co to znamená, nevím.
Kniha se může místy zdát kontroverzní, nebo přinejmenším neobvyklá. Byl to záměr anebo to vzniklo přirozeně?
Přirozeně. Mnohem těžší by pro mě bylo napsat něco obvyklého a nekontroverzního.
Je známo, že ses při psaní inspiroval svou zkušeností s uprchlickým táborem. Jaká je ta zkušenost a jak ses tam vůbec dostal?
Opil jsem se doma ve spodním prádle vínem a poslouchal Svaťu Karáska: "Vy silní ve víře, v písmu kovaní, když začnou bít pastýře, kde jste schovaní?" - Zkušenost to byla skličující, třeba když jsem sledoval uprchlickou rodinu tlačit bábu na vozíku oraništěm, čert ví, kolik z těch několika tisíc kilometrů cestovali takhle. Zkušenost to byla i nadějná, když jsem zjistil, kolik dobrovolníků chce nezištně pomáhat.
V knize bez servítek popisuješ současnou mladou generaci. Myslíš, že to čtenáři ocení?
Hlavně by mi bylo líto, kdyby si mysleli, že současná mladá generace je to hlavní nebo dokonce jediné, co popisuju bez servítků.
Jak se těšíš na scénické čtení své knihy?
Obvykle necítím silné emoce, ani tohle není výjimka.
Jsme rádi, že se zúčastníš některých představení. Bylo náročné si vyčlenit čas na 16 měst?
Pro mě vůbec - mám práci, kterou můžu dělat ve vlaku. Náročnější je to pro mou ženu, které doma zůstanou děti vyžadující hudbu 70. let.
pro LiStOVáNí Jakub Pavlovský, @bookscalling